Život studenta v Zemi vycházejícího slunce

Japonsko

Základní Informace

Oficiální název: Nippon / Nihon-koku
Rozloha: 377 835 km2
Počet obyvatel: 127 417 tis. (červenec 2005)
Hustota zalidnění: 377,2 obyv./km2
Státní zřízení: konstituční monarchie
Správní členění: 47 prefektur
Hlavní město: Tokio (12 mil. obyv.)
Nejvyšší hora: Fuji-San 3776 m (nečinná sopka)
Významné řeky (jezera): Shinano 369 km, Ishikari 365 km, Tone 322 km; Biwa-Ka 675 km2
Hlavní etnické skupiny: Japonci 99%, Korejci, Číňané, Brazilci
Průměrný přírůstek: 0,05 % (2005)
Úřední jazyk: japonština
Náboženství: šintoismus, buddhismus
Hospodářství: vysoce vyspělý průmysl, intenzivní zemědělství, rybolov, obchod, finance
Měna: 1 jen (JPY) = 100 senů; 100 JPY = 21.625 Kč (26.8.2005 ČNB)
HNP na 1 obyvatele: 29 400 USD (parita kupní síly)

Historie

Stručná historie

Nejstarší neolitické kultury Džómon a Jajoi vyústily na přelomu letopočtu v pokusy vytvářet první státní útvary. Starověký centralizovaný stát vznikl v 2. pol. 7. stol. podle čínského vzoru okolo císařské dynastie panující dodnes. V 11. – 12. stol. rostla moc vzájemně soupeřících feudálních rodů; císařství bylo oslabeno, což zapříčinilo vznik vojenské diktatury - šógunátu - v roce 1185. Moci se na téměř sedm století ujala šlechta - samurajové - v čele s Šógunem a Džoniny, správci jednotlivých prefektur. Po roce 1603, kdy Ieasu Tokugawa sjednotil většinu do té doby nepřátelských rodin a jeho rodina se ujala moci, se Japonsko absolutně izolovalo od okolního světa. Od 50. let 19. století však byla již tato izolace neúnosná a Japonsko bylo nuceno opět navázat komunikaci s okolními zeměmi. Četné reformy vedly nakonec k restauraci císařské moci v roce 1868 (tzv. období Meidži). Po čínsko-japonské válce 1894 – 95 a rusko-japonské válce 1904 - 05 patřilo Japonsko na začátku 20. stol. ke světovým velmocem a vstoupilo do světové politiky. Začátkem 30. let Japonsko na Dálném východě rozpoutalo konflikt známý jako Mandžuská agrese, vedoucí v roce 1941 k napadení USA (útok na Pearl Harbor - 7. 12. 1941) a k totální porážce Japonska ve 2. světové válce. Díky poválečným reformám se Japonsko znovu zařadilo mezi nejvyspělejší a nejmocnější státy světa.

Podrobná historie

Geografie

Povrch

Japonsko se rozkládá na čtyřech hlavních a dalších asi třech tisících menších ostrovech v Tichém oceánu nedaleko východního pobřeží asijského kontinentu. Největším ostrovem je Honšú (227 413 km2), vedle Hokkaidó (78 034 km2), Kjúšú (36 554 km2) a Šikoku (18 256 km2) pak jistě stojí za zmínku soustroví Rjúkjú s významným ostrovem Okinawa a dále Senkaku, Daitó či Boninské ostrovy.
Jakožto ostrovní stát nesousedí Japonskou s žádnou zemí, nejblíže je Jižní Korea, vzdálená přes Korejský průliv asi 190 km.
Celková rozloha Japonska činí 377 835 km2, z toho asi 3 091 km2 jsou vodní plochy, zbytek pevnina. Orná půda tvoří něco málo přes 12%, využívano je však necelé procento. Oproti tomu celých 14 % půdy je pravidelně uměle zavlažováno.
Délka pobřeží je asi 29 tisíc km.
Povrch Japonska je převážně hornatý, nedostupné a indistriálně či zemědělsky nevyužitelné hory tvoří 73% země. To způsobuje extrémní hustotu zalidnětí při pobřeží, takže reálné údaje jsou ve skutečnosti mnohem vyšší, než ty uváděné v přehledu. Nejvyšší horou je již nečinná sopka Fudži s 3776 metry.
Japonské ostrovy se nacházejí na zlomu čtyř litosférických desek: Filipínské, Pacifické, Euroasijské a Severoamerické, což způsobuje četná zemětřesení. Při posledním velkém ostřesu půdy, takzvaném Velkém Hanšinském zemětřesení, v roce 1995 zemřelo ve městě Kóbe na šest tisíc lidí a dalších 415 tisíc bylo zraněno. Ještě hrozivější dopad však mělo Velké zemětřesení Kantó v roce 1923, kdy zemřelo přes 140 tisíc lidí a byla zničena města jako Tokio či Jokohama.

Podnebí

Japonsko se rozkládá v mírném a subtropickém pásu, takže podmínky v jednotlivých oblastech jsou značně odlišné. Zatímco na ostrově Hokkaidó jsou zimy dlouhé a chladné, bohaté na sníh, a léta studená, ve střední kontinentální části je klima typicky vnitrozemské s velkými teplotními rozdíly jak mezi letem a zimou, tak i dnem a nocí. Oproti tomu na soustroví Rjúkjú, zasahujícím hluboko do subtropického podnebného pásu, jsou zimy teplé a léta parná s četnými srážkami a častými tajfuny.
Život studenta v Zemi vycházejícího slunce | Programming & design 2005 by shyanar | All rights reserved | XHTML 1.0, CSS 2.0