Období Azuči - Momojama

Pět let po té, co Oda Nobunaga obsadil Kjóto, tedy roku 1573 sesadil posledního šóguna z rodu Ašikaga - Jošiakiho - a sám se chopil absolutní moci. Izoloval a roztříštil rivalská knížata, zkonfiskoval zbraně obyvatelstvu, dal provést katastrální soupis půdy. Dalším prostředkem k upevnění moci bylo přemisťování knížat do jiných provincií. Nenáviděl buddhistické mnišstvo, které se se svými soukromými armádami vydatně účastnilo válek na straně protivníka. To částečně vysvětlovalo jeho náklonost ke křesťanským misionářům. V roce 1568 dokonce v Kjótu přijal Portugalce Louise Froeze.

V roce 1576 ustanovil svým sídlem zámek Azuči na břehu jezera Biwa. Jeho reformy však netrvaly dlouho, neboť v roce 1582 byl zavražděn Akechi Mitsuhidem. Vůdčí pozice v boji za sjednocení Japonska se ujal Tojotomi Hidejoši, ale protože mu císař odmítl udělit titul šóguna, vládl zemi z posize regenta Kampaku. Spočátku byl rovněž nakloněn evropským cestovatelům, za jeho vlády, 1582 - 1590 se čtyři mladí pokřtění samurajové vydali do Říma, Madridu a dalších velkých měst středověkké Evropy, v roce 1586 přijal delegaci jezuitů a přislíbil svou podporu při šíření křesťanství v Japonsku. O rok později však svůj postoj radikálně změnil, vydal protikřesťanské dekrety a vyhostil misionáře ze země. Až do roku 1597 však toto nařízení nebylo nijak přísně dodržováno, patrně kvůli obavám z přerušení obchodu s Portugalci.

Roku 1589 dobyl Tojotomi Hidejoši hrad Odawaru a po bezpodmínečné kapitulaci rodu Hódžó je Japonsko konečně sjednoceno pod jedinou vládou. O dva roky později nechal Hidejoši vybudovat vojenskou námořní základnu Nagoja jako východisko k tažení na asijskou pevninu. K vylodění japonských invazních vojsk u Pusanu na jihu Koreje došlo v květnu roku 1592. Ještě v červnu téhož roku dobyli Japonci Soul a Pchjongjang, ale již v červenci byl jejich postup za přispění čínské armády zastaven. Na podzim pak bylo japonské loďstvo poraženo Korejci pod vedením admirála I Sun-Sina a v roce 1593 byl Hidejoši nucen zahájit jednání o příměří mezi o oběma stranami. Ke druhému pokusu o dobytí Koreje došlo ještě mezi lety 1597 - 1598, ale ani tentokrát nebyli Japonci úspěšní. Ještě téhož roku došlo k prvním vážným perzekucím proti křesťanům, když bylo v Nagasaki ukřižovány 26 katolíků.

Ke konci svého života ustavil Hidejoši regentskou radu pěti starších, kterou tvořila nejmocnější knížata a zavázal je přísahou, že budou oddáni jeho synu Hidejorimu, budou dodržovat Hidejošiho zákony a nebudou sobecky sledovat své vlastní cíle. Zemřel roku 1598. 1599 byl Ijeasu Tokugawa, jeden z pěti regentů, obviněn, že není věrný Hidejošiho přání a znaží se pro sebe uzurpovat moc nad zemí. Prostřednictvím několika sňatků svých potomků utvořil Tokugawa koalici se čtyřmi mocnými vojenskými rody, což vyvolalo silný odpor příznivců rodu Tojotomi. Roku 1600 došlo k bitvě u Sekigahary, kde Ijeasu Tokugawa zvítězil. Ihned začal trestat své protivníky, zabavil jim léna a zároveň odměňoval ty, kteří mu pomohli. Aby legalizoval svou moc, obnovil šógunát a dal se v roce 1603 jmenovat šógunem.